Právní klička nevyšla a možnost náhrady škody je o to dosažitelnější

Právní klička nevyšla a možnost náhrady škody je o to dosažitelnější
Městský soud v Praze zrušil opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví pro jejich nezákonnost. Vláda měla v době vyhlášení krizového stavu postupovat dle krizového zákona a nevyhýbat se odpovědnosti za škodu.

Je to již několik týdnů, co vláda vyhlásila nouzový stav a narychlo přijala určitá krizová opatření. Teprve poté začala přemýšlet, jak se vyhnout aplikaci § 36 krizového zákona, který umožňuje subjektům domáhat se náhrady škody způsobené těmito krizovými opatřeními.

Právní kličky čekáte od jiných, ale nikoliv od vlády, že ano. A přece k tomu došlo. Nová mimořádná opatření vydaná Ministerstvem zdravotnictví v prakticky totožném znění byla účelová a byla vydaná podle zákona o ochraně veřejného zdraví zřejmě proto, aby se poškozené osoby nemohly domáhat náhrady škody dle příslušných ustanovení krizového zákona.

Byli jsme přesvědčeni, že po dobu trvání nouzového stavu se náhrada škody dle krizového zákona uplatní tak či tak a jde pouze o faktické obcházení zákona. 

Jak uvedl Městský soud v Praze, vyhlášením nouzového stavu vláda „přepnula“ právní režim do speciální podoby, přičemž bylo povinností všech orgánů výkonné moci tuto okolnost zohlednit ve svém rozhodování. Jakkoli totiž obecně Ministerstvo zdravotnictví disponovalo a disponuje pravomocí přijímat mimořádná opatření pro zvládnutí epidemie (či dokonce pandemie), v případě vyhlášení nouzového stavu vláda demonstruje, že nastalý problém dosahuje takové úrovně, že k jeho řešení nepostačí standardní procedury předvídané obecnými zákony. A za této situace nastupuje speciální pravomoc vlády prostřednictvím krizových opatření (a postupem podle krizového zákona) omezit základní lidská práva a svobody, neboť se předpokládá, že pouze masivní omezení těchto práv může vést ke zvládnutí krizové situace.

Městský soud v Praze svým dnešním rozhodnutím mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví zrušil ke dni 27. 4. 2020 pro jejich nezákonnost. Důvodem bylo překročení věcné působnosti Ministerstva zdravotnictví k jejich vydání v době vyhlášeného nouzového stavu.

To pro dotčené subjekty znamená, že se budou moci domáhat náhrady škody dle krizového zákona nejenom za období, kdy byla vydána vládou, ale také škody způsobené nezákonnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví.

Nadále však bude na poškozených osobách, aby svou tvrzenou škodu řádně uplatnily a prokázaly včetně její výše. To nebude s ohledem na mimořádnost situace zrovna jednoduché (například porovnáním s dříve dosahovanými příjmy).

Nutno dodat, že proti rozhodnutí Městského soudu v Praze může Ministerstvo zdravotnictví podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů a není vyloučeno, že této možnosti využije. Nemusí tedy jít o stav konečný.